NÁDHERNĚ ZPRACOVANÉ VIDEO ;))

25.03.2014 22:55

British Dalmatian Welfare at Crufts 2014

Scottish Dalmatian Welfare is a non-profit organisation set up and run by a number of hard working volunteers. Our aim is to provide support for dalmatian owners, and in extreme cases help re home this adorable breed. 
 
Stejně jako tato charita byla přítomna na Crufts 2014, tak i jeden z jejich poradců a střední koordinátorka Christine Breden celý den pomáhala Blue Cross na zvířecí charitu. Chris se svým krásným jedenáct let starým chlapcem jménem Leo. Leo je vyškolený Jako terapeut (PAT) pes pro zvířata. Tady na fotce dostává dort na své 11. narozeniny :) Nyní odešel z těchto velkých výstav. Mnozí mohou být spokojení jak Leo vše splnil a je také pravidelný účastník na Pupaid v Primrose Hill Park každé září. 
Christine, Leo jeho dort a tým z Blue Cross
na jejich web se dostanete kliknutím na jejich logo :)

 

  

. . . a tady, že by ,,demoliční četa,,??? :-DD nooo, asi jako každé psí děťátko :) doporučuji také až do konce a hlavně min 2:04 vychutnávka ;) zpomalené záběry mimíska i maminky -extra love from mum :)

zdoj:youtube.com

ZAJÍMAVÉ :)

 

Psí modlitba 1

Andělíčku můj, při všech pejscích stůj. 
 Můj život trvá 10-15 let. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. 
Pamatuj, Ty sis mě pořídil, dej mi čas, abych pochopil co ode mne chceš.
Důvěřuj mi, nikdy Tě úmyslně nezklamu.Nehněvej se na mě dlouho a za trest mě nezavírej.
Ty máš své přátele a zábavu.Já mám jenom Tebe.
Povídej si se mnou, i když Tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším Tvůj hlas.
Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych Tě hravě kousnout, ale já to neudělám.
Jestli jsem při práci špatný, dělám chyby nebo jsem líný, uvažuj: třeba mi není dobře nebo jsem unavený.
Starej se o mne, jsem-li starý. I Ty jednou zestárneš. Buď v mých těžkých chvílích se mnou.
S Tebou je pro mne všechno lehčí. A až se můj čas naplní, nenech mne trpět.
V případě nutnosti skonči mé trápení včas, jen Tě prosím, zůstaň v téhle chvíli se mnou.
Tvůj chlupatý kamarád :-) 
 

 

Psí modlitba 2

Andělíčku můj, při všech pejscích stůj. 
Ať se žádný v této době, neocitne při chudobě. 
Prosím i za kočičky, za chlupaté sestřičky. 
Ať nás mají lidi rádi, vždyť jsme jejich kamarádi. 
Děkuji ti andělíčku, že vyslyšíš mou prosbičku.

zdroj:facebook.com

31.08.2013

K pořádnému zamyšlení a uvědomění si každého člověka . . . 

In order to continue reflection and awareness of each person. . .

Toto mi dnes přišlo před oči, a stále člověka více mrzí, jací lidé jsou, respektive jak lidé velmi rychle pochytili "hyenismus". Můžu jim jen požehnat a přát jim, aby prozřeli. K tomu není co dodávat, jen se dle toho chovat. Neznám čistější duše, než jsou ty psí. . .

vaše pomoc a psí poradce Věrka Hejtíková.

Smutný příběh z úst jednoho psíka:
"Když jsem měl 6 týdnů, koupili jste si mě. Hodně jsem si hrál s dětmi a byl jsem s vámi velmi šťastný. Jak jsem rostl, rostli se mnou i starosti o mě a i můj apetit. Děti si se mnou už nechtěli hrát, a když jsem přiběhl a čekal pohlazení, tak mě odehnali a mnohokrát do mě i kopli. Jedno krásné ráno mě posadili do auta.
Ja jsem byl tak šťastný, konečně po dlouhých měsících vidím i něco jiného než naši zahradu.Zastavili jsme na krajnici dálnice,odhodili jste můj oblíbený míček.
Utíkal jsem za ním, ale když jsem se vrátil, vy jste tam už nebyli.
Bezradně jsem běhal mezi auty s míčkem v tlamě. Řidiči na mě troubili a našli se i tací , kteří zrychlili když mě uviděli. Chtěl jsem běžet na kraj cesty, protože
jsem se velmi bál. Najednou jsem pocítil silný náraz v boku a víc jsem se nemohl postavit.Z posledních sil jsem se doplazil na kraj cesty. Pokoušel jsem se jít za
vámi, ale nedokázal jsem to. Okolo mě byla samá krev. Byla tma, bál jsem se, byla mi zima. Míček jsem ještě stále držel v tlamě, byl jsem si jistý, že se pro
mě vrátíte. Marně jsem štěkal, vyl, nikdo se u mě nezastavil. Po dlouhých hodinách u mě zastavilo auto, a nehledíc na krev a bláto mě uložil do svého auta. Když
auto zastavilo, běžel k nám muž v bílém plášti. Jen smutně zakroutil hlavou. Můj nový pán, který mě znal 15 minut mě objal a velmi plakal. V tu chvíli jsem pustil
míček, abych mu oblízal ruku a vyjádřil mu svoje "DĚKUJI". Potom jsem usínal a naposledy jsem zaslechl jak můj nový pán pláče. Už se nebojím, nic mě nebolí a není mi zima" Zemřel jsem ".
Možná kdyby jsem nerozhryzal bačkory tak hodně, mohl jsem
jěšte žít!