Přišel nám mail a pak se spustila lavina. . .

04.08.2015 22:38

04.08. 2015 22:38

Přišel nám mail a pak se spustila lavina. . .

VŠEM OPRAVDU OBROVSKÉ PODĚKOVÁNÍ, PEJSEK ZACHRÁNĚN. 
přes 3 dny nervů, vypjatých situací, stresu, řešení, x telefonátů, mailů, vysvětlování, nadávek, proseb a objasňování, řešení až vyřešení situace. 
Velké poděkování všem zúčastněným, kteří jsme bojovali o pejska, ač to stálo nervy a slzy. .
Pejsek je nyní v těch nejlepších rukou a držíme mu palce aby se rychle spravil.. Jsme rádi, že se zadařil šťastný konec..

K ZAMYŠLENÍ 

,,JAK MOHU ZMĚNIT SEBE ČI OSTATNÍ. . ."

 
Určitě jste někdy přemýšleli o tom, zda má člověk právo zacházet se zvířaty tak, jak se mu zlíbí, právo trápit zvířata v laboratořích, zabíjet je kvůli své zábavě, módě, potravě nebo je věznit a zneužívat pro "sport". Ročně člověk zabije, umučí a utrápí pro svou potřebu či potěšení stovky milionů zvířat...
 
Byla jsem požádána o pomoc zachránit pejska dalmatina. 
Dalmatin byl "ustájen" rádoby v kůlně, zda se tomu tak dá říkat, mezi svými výkali, ve tmě, vyhublý, vystresovaný, přikrčený, smutný, to, že jsou na tom zvířata i hůř ovšem nikoho neomlouvá!, dále už asi nemusím pokračovat. . 
Skoro 4 dny jsme se velmi snažili o jeho záchranu a veřte, že na tom aktivně makalo vícero lidí. Ale "pan majitel" dalmatínka odmítal opakovaně vydat i přes přemlouvání, prosby, velmi důležité-ty nejhlavnější podklady...
 
Dalmatínka nám bylo fakt moc líto, osobně jsem protelefonovala celý svůj čas po tři dny a řešila jeho záchranu i přes to, že jsem odsunula např. krmení svých vlasních hafů o dvě hodiny později, i přes bolest hlavy a že jsem se v noci nemohla ani na spaní soustředit, i se mi o tom zdálo a vstávala jsem s prosbou a modlitbou, ať už ho konečně vydá... Bylo mi velmi těžko, protože jsem věděla, že ten dalmatínek tam stále je. . . :-((
 
I přes to, že byla povolána bleskově KVS daného kraje na podezření z Týrání, která také nedopadla "ZCELA" v pořádku, přesto ho odmítali vydat, že jim na dalmatínkovi záleží. 
Kdo mne znáte, asi víte, jak mi bylo. . .
Ovšem nehledě na sebe jsem v záchraně pokračovala společně s ostatními, kteří se snažili také pomoci.... 4tý den se podařilo, a pejsek cestoval do "DO" zatím k jedné andělíčkovské záchranné duši, která pro něj jela poprvé a nabídla mu také azyl. . (mimochodem tato andělíčkovská psí ochraná duše si též zažila opakované urážky a házení špíny facebůkovými nejchytřejšími, asi jako každá dobrá duše, kdy dobří lidé si to k dobrým lidem nikdy nedovolí, ale hlavně by to nikdy neudělali právě proto, že jsou dobří a slušní)A vězte, že kdyby se situace ještě "nekomplikovala" dalším řekněme děním, nejradši bych to celé dotáhla do konce ve smyslu podání TO na podezření z prokazatelného týrání zvířat a páchání trestného činu i z důvodu, v jakém stavu dalmatínek je.. Aby si "tento" snědl své přesně taak, jak si to uvařil, jelikož NIKDO ALE NIKDO NEMÁ PRÁVO UBLIŽOVAT ANI ZANEDBÁVAT svého "svéprávně" pořízeného psa, který končí vyhublý, vystresovaný se strachovou reakcí zvedlé ruky, atd., s blechami, kloši, svrabem, průjmem, špatným močením a ještě nemůže ani dosednout na zadní nohy včetně určité poruchy přijímání potravy ve výkalech... 
  
Cíleně zde nebudu rozepisovat další podrobnosti, ale ráda bych právě apelovala na určité lidi.
VY, kteří uznáváte jen soupeření, VY, kteří pro tituly a poháry rvete druhým vlasy, VY, kteří máte vždy jen plnou "pusu" a plnou klávesnici či facebook komentů prudících, buzerujících či házení špíny na druhé.... Kdo z vás?? KDO Z VÁS by zvedl zadek a šel by BEZ JEDINÉHO ZAVÁHÁNÍ pomoci CIZÍMU PEJSKOVI??? . . A o to tu přesně jde, přesně tohle jsou ty MNOHEM DŮLEŽITĚJŠÍ VĚCI, než pohár. . . medajle.... být nejlepší... A K ČEMU TO JE KDYŽ JDE O ŽIVOT?? ..
K čemu je SLÁVA VERSUS LIDSKOST?? Ano, k ničemu. .
Jelikož váha života se nepočítá na ceny, ale tou hlavní cenou je ŽIVOT a každý pes či zvíře, v tomto případě dalmatin, má své právo na plnohodnotný život, který mu má povinně zajistit člověk. Když ne jeho člověk tak jiný, cizí. Vždyt ta zvířata se nemohou ochránit a obstarat sama, proto mají nás lidi a proto jsme tu my lidé, abychom jim zajistilli i OCHRANU pokud vidíme, že ji cizí zvířata nemají, nemyslíte??..
Nastává tedy otázka. .
Jsou důležitější poháry a krása nebo je důležitější nebýt lhostejní?? 
Já odpověď znám, a Vy???. . .
 
Je třeba zdůraznit, že respekt, soucit a láska ke všem formám života, je pro člověka a planetu Zemi nejcennější hodnotou. Nikdo nemůže tvrdit, že hodnota života a právo na život je u člověka s vyšší inteligencí větší, než u člověka s inteligencí menší, ale je nepochybně stejná. 
 
Co je stále slyšet jako dobrý alibismus.. jak jde každému o plemeno... Vždyť plemeno nebo voříšek,... je to úplně jedno, pokud jde o přístup k životu a svobodě. Obě dvě formy života mají právo na člověkem zajišttěný šťastnýn život, o tom žádná. Ovšem už jen změnou svých vlastních návyků či zaběhlého stereotypu, můžete i vy sami změnit TO co teď nevidíte..
 
 I zvířata trpí, prožívají bolest, stres, když jim je ubližováno a brána svoboda, či život samotný. Každý citlivý, rozumný a přemýšlivý člověk se srdcem na pravém místě dospěje k názoru, že i zvířata mají právo na život, svobodu a slušné zacházení. 
Své právo WELFARE ruku v ruce jdoucí se Zákonem "Pěti svobod" , připoměňme si je i vy co je neznáte.. 
1. Svoboda od hladu a žízně (nerušený přístup k čerstvé vodě a krmivu dostačující k zachování plného zdraví). 
2. Svoboda od nepohodlí (poskytnutí vhodného prostředí včetně úkrytu a místa k odpočinku). 
3. Svoboda od bolesti, zranění a nemoci (prevence nebo rychlá diagnóza a léčení).
4. Svoboda uskutečnit normální chování (poskytnutí dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosti zvířat téhož druhu). 
5. Svoboda od strachu a úzkosti (zabezpečení podmínek, které vylučují psychické strádání). 
Uznávaný britský etolog prof. John Webster přidal ještě svobodu šestou - vykonávat svobodně a osobně kontrolu nad vlastní životní pohodou (Být svobodný).
 
Člověk sobecký zvířata zneužívá, působí jim bolest, vykořisťuje a likviduje. Chci vás poprosit o lásku a soucit ke všem trpícím, slabým a bezbranným zvířatům. Každý člověk může změnou svých návyků velmi pomoci zmenšit či úplně vyloučit jejich utrpení.. 
A jak se říká že ,, pro jedno kvítí slunce nesvítí", já bojuji vždy zato, aby svítilo i pro jedno zvířátko, pro jednoho pejska, jako se právě teď rozsvítilo pro našeho zachráněného dalmatínka. .

autor: Věrka Hejtík