A ještě skvělá zpráva ;)
Také slavíme 2. jubileum !! Hip Hip hurá :) hip hap hop ;) :-DD
2. výročí pomoci pejskům bez domova, pomoci s výchovou, s výcvikem, převýchovy, různé problémy a různé ,,psí záležitosti,, a nejen to jsme úspěšně řešili a vyřešili :) ;) a samo řeším i dál. Sama mám obrovskou radost, když se člověk ohlédne zpětně za vším, o co se snažil, komu pomohl a hlavně, že se to podařilo :)
Mějte se všichni moc fajn, o Silvestru dávejte pozor na svá zvířata při strašlivých petardách (raději venčete dříve ať nedojde k nějaké katastrofě) a mějte se všichni moc a moc rádi ! :)
a prozatím v Novém roce 2014 ahoj věrka :)
a ted jednu ,,malou,, modlitbičku za všechny pejsky na světě . . . :) :) :)
Andělíčku můj, při všech pejscích stůj.
Ať se žádný v této době, neocitne při chudobě.
Prosím i za kočičky, za chlupaté sestřičky.
Ať nás mají lidi rádi, vždyť jsme jejich kamarádi.
Děkuji ti andělíčku, že vyslyšíš mou prosbičku.
zdroj:facebook.com
31.08.2013
K pořádnému zamyšlení a uvědomění si každého člověka . . .
In order to continue reflection and awareness of each person. . .
Toto mi dnes přišlo před oči, a stále člověka více mrzí, jací lidé jsou, respektive jak lidé velmi rychle pochytili "hyenismus". Můžu jim jen požehnat a přát jim, aby prozřeli. K tomu není co dodávat, jen se dle toho chovat. Neznám čistější duše, než jsou ty psí. . .
vaše pomoc a psí poradce Věrka Hejtíková.
Smutný příběh z úst jednoho psíka:
"Když jsem měl 6 týdnů, koupili jste si mě. Hodně jsem si hrál s dětmi a byl jsem s vámi velmi šťastný. Jak jsem rostl, rostli se mnou i starosti o mě a i můj apetit. Děti si se mnou už nechtěli hrát, a když jsem přiběhl a čekal pohlazení, tak mě odehnali a mnohokrát do mě i kopli. Jedno krásné ráno mě posadili do auta.
Ja jsem byl tak šťastný, konečně po dlouhých měsících vidím i něco jiného než naši zahradu.Zastavili jsme na krajnici dálnice,odhodili jste můj oblíbený míček.
Utíkal jsem za ním, ale když jsem se vrátil, vy jste tam už nebyli.
Bezradně jsem běhal mezi auty s míčkem v tlamě. Řidiči na mě troubili a našli se i tací , kteří zrychlili když mě uviděli. Chtěl jsem běžet na kraj cesty, protože
jsem se velmi bál. Najednou jsem pocítil silný náraz v boku a víc jsem se nemohl postavit.Z posledních sil jsem se doplazil na kraj cesty. Pokoušel jsem se jít za
vámi, ale nedokázal jsem to. Okolo mě byla samá krev. Byla tma, bál jsem se, byla mi zima. Míček jsem ještě stále držel v tlamě, byl jsem si jistý, že se pro
mě vrátíte. Marně jsem štěkal, vyl, nikdo se u mě nezastavil. Po dlouhých hodinách u mě zastavilo auto, a nehledíc na krev a bláto mě uložil do svého auta. Když
auto zastavilo, běžel k nám muž v bílém plášti. Jen smutně zakroutil hlavou. Můj nový pán, který mě znal 15 minut mě objal a velmi plakal. V tu chvíli jsem pustil
míček, abych mu oblízal ruku a vyjádřil mu svoje "DĚKUJI". Potom jsem usínal a naposledy jsem zaslechl jak můj nový pán pláče. Už se nebojím, nic mě nebolí a není mi zima" Zemřel jsem ".
Možná kdyby jsem nerozhryzal bačkory tak hodně, mohl jsem
jěšte žít!
|
Vážení přátelé a kamarádí pejsků :) zvažuji přípravu nového zdravotního webu :) ještě tedy uvidím, jak to bude, ale budto nám zde přibude nová spešl kolonka či odkaz na PP, nebo zafunguje úplně nový web se zdravotní tématikou pejsků případně i kočiček :) no uvidíme. Jen aby jste byli v obraze, spuštění bych viděla cca na podzim, pokud bude více času který není, možná dříve, no uvidíme :) nyní je v plánu vytvoření symbolu těchto stránek ;) přeji všem pěkné dny a at už se nám trochu ochladí aspon na těch 20 - 22´C ;) ;) ;) pohlazení všem pejskům a jen dodám :) . . . když každý z Vás dá ke svému domečku mističu nebo kýbl s vodou, nikdy nevíte komu tímto zachráníte život :)
naším cílem je pomáhat a chránit :) :) :) Falcoušek je nejen hasičem, ale vždy pomáhá a chrání ! :)
|
Jsem dalmatin Falcoušek. Narodil jsem se ve znamení Blíženců, když všechno bylo zelené a plné květů. I když bylo všecko už jenom zelené a květů bylo málo, vybral jsem si svou paničku a moje psí maminka mi řekla, že zůstanu tady, co teď žiju. Se mnou je tu víc lidí i pejsků a kočiček. Moje panička po čtyřech běhá, jen když mi pomáhá najít nějakou hračku nebo když chce, abych si s ní hrál. To se pak válí po zemi jako já a je veliká legrace. Má tlapky docela holé, nemá žádné drápky a ani z legrace nedovede kousnout. Musím dávat pozor, abych jí něco neudělal. Když si hrajeme ,,hop, hop, hop,, a já ji trochu škrábnu drápkem, nateče jí to hned a já dostanu pohlavek. To se urazím a jdu do svého pelíšku, kde si všem ostatním stěžuji :-) Když vidím, že už je moje panička dlouho smutná, vyskočím jí na hlavu a olizuju ji. To mě pak vezme do předních tlapek a hladí mě po hlavičce a já přitom čuchám jak pěkně voní po sušenkách. Při mazlení na mě pěkně mluví a usmívá se a já tak rád poslouchám její hlas. Lísám se k ní hodně a pěkně vyžaduji, aby mne pořád hladila po hlavičce a za ouškama, aby věděla, že se mi to líbí. Když by se mi to nelíbilo, tak se nelísám. Když přesto ještě hladí, řeknu ne-e-e-e, a když pořád hladí, chytnu ji mými jehličkovými zoubky, dostanu pohlavek, uteču do pelíšku. Tam sedím, ocásek mám otočený kolem předních tlapek, a mračím se, protože jsem strašně uražený.
To na mne potom volá:,, Falco, pojď sem, Falcoušku!,, Ale já nejdu, protože jsem se urazil a taky nejsem žádný ,,Hej nebo počkej,, takhle kdyby mi dala nějakou dobrotu to bych možná šel,.. Falco, to je moje jméno, já nejsem žádný obyčejný pejsek. Já jsem dalmatínek Falcoušek z chs Petrovický vítr. Mám tmavě hnědé oči a tmavě hnědý čumáček a tečkovaná ouška a na tělíčku mám srdíčko z teček a puntíkaté tlapky a tečky mám vlastně všude a jsou také hnědé a ještě mám ocásek. A na zádíčkách mám tečky ve tvaru ,,V,, a moje panička se také jmenuje na ,,V,,. Myslím že jsem si ji vybral správně :-)
Když se mi moje panička směje, že se mračím, schválně se olizuji všude tam, kde mě hladila a pak jezdím ještě po hřbetě a po hlavě, kde mě taky hladila. Ona si taky myje tlapky pokaždé, když na mne sahá. Ale ona si nedovede svoje tlapky pořádně naslinit a olízat a směšně se čvachtá ve vodě. A oblízat si celý kožíšek, každé místečko, to už vůbec nedokáže.
Panička je vůbec velmi nešikovná. Nedovede chodit tiše, ani skákat po výškách, šplhat po nábytku, neumí si z poliček něco vyndat tak, abych to neviděl, neumí kousat boty a psát umí jen jednou tlapkou. A to ještě divným černým drápkem, který vůbec nedrápe, jenom zvláštně šustí a skřípe po tom bílém, na co ona píše. Když jsem to chtěl vyzkoumat, vypadl jí drápek z tlapky a skutálel se na zem. Já jsem udělal hups za ním, aby neutekl. Celou tlapku jsem si začernil, a když jsem si ji pak olizoval a chtěl umýt, začernil jsem si také jazyk a celou pusinku. Pejskové, ... to nebylo dobré.
Já umím psát oběma předníma tlapkama. Píšu teď do toho velkého, měkkého, co v tom panička odpočívá nebo spí a já s ní. V tom se rád válím a spinkám s ostatními zvířátky u nás doma. Nejraději všechno poskáču a poválím, když jsem špinavý. Nejlépe píše bahníčko ! To poskáču celou postýlku, to toho napíšu. Ale musím to dělat, jen když panička nekouká. Jinak by byl mazec. Ale já to i tak vydržím - budu si psát DENÍČEK.
 |
Vážení čtenáři,
Protože jsem se rozhodl paničku přinutit, aby Vám sem všem napsala, jak jsem se narodil, jak jsem rostl a jaké krásné jsem měl dětství, pubertu a jak si svůj život s člověkem užívám, rozhodla se založit mi Deník :-)
